O ZDRAVÍ - Deset otázek a odpovědí 2.

1. Otázka:

Pokud se člověk stravuje delší dobu například deset let přírodní stravou, mění se negativní rysy v obličeji na pozitivní?

Odpověď:

Ano mění.

Příklad: potkáte člověka, který má ústa do podkovy (dolů) – je to jeho charakteristický rys. Vy ho takto vídáte léta. Nicméně, začne se kvalitně stravovat (tato oblast je zatížený žaludek), a jakmile se dá žaludek do pořádku, automaticky se koutky začnou zvedat. Potkáte ho znovu za pár let a hned vidíte, že je jiný. Pět až sedm let trvá, než se vymění buňky v těle a změní se rysy v obličeji. Rysy by měly být jemné a ostré zároveň. Také záleží na tom, z jakého národu pocházíme.

2. Otázka:

Co dělat, když člověk pracuje v suchém prostředí, kde je klimatizace a je pořád vysušený, i když neustále pije?

Odpověď:

Problém je klimatizace. Dnes se teprve objevují nemoci z klimatizace, ale zatím se to neřeší a nebude. Vznikají problémy s astmatem, alergiemi, určité druhy lymfatických nádorů – klimatizace tento růst urychluje. Je to jako v tropech, když jsme v klimatizaci. Je to suchý vzduch. Doporučil bych i ovocný džus – nějaký stoprocentní. Ale pozor na černé a zelené čaje – vysušují, proto nepatří do pitného režimu. Nejlepší jsou čaje z koření, z obilovin a z jednotlivých druhů koření (majoránka, fenykl, anýz, kmín…).

3. Otázka:

Jak je to s krémy a pokožkou muže a ženy? Jsou tak odlišné?

Odpověď:

Ano, jsou různé krémy jen pro muže a vůně jen pro muže, neboť chemická reakce pokožky muže a ženy je jiná, a vůně se uvolňuje jinak. Rozdíly tu jsou, ale nejsou tak výrazné, aby se jimi člověk musel zabývat. To už je jen reklamní trik, aby to bylo oddělené. Spousta žen používá mužské vůně a naopak.

4. Otázka:

Může se člověk předávkovat mořskými řasami?

Odpověď:

Nemůže. Minerální látky tělo aktivně využívá a nikde si je neukládá. Sníme-li více minerálů, než je denní dávka, přebytečné minerály, které organismus vstřebává, automaticky přecházejí do močového měchýře a vylučují se z těla močí.

Je tedy zbytečné jíst najednou vysoké dávky minerálů. Mnohem efektivnější je pravidelná denní konzumace kvalitních organických minerálů v přiměřeném množství.

5. Otázka:

Jaký je rozdíl mezi organickými a anorganickými minerály?

Odpověď:

Veliký. Tělo, jako živý organismus, dokáže plně využívat jen organické minerály.

Rostliny využívají ke svému růstu a udržování života anorganické, tedy neživé minerály z půdy. Zabudovávají je do svého organismu a proměňují v minerály organické – živé.

A to jsou ty správné minerály pro naše zdraví.

Neživé minerály z různých dolomitů nebo minerálních vod sice naše tělo skrze stěnu tenkého střeva vstřebá do krve, ale na úrovni buněk jsou tyto minerály dále nevyužitelné.

A tak odchází skrze močový měchýř močí z těla ven.

6. Otázka:

Je tedy dobré konzumovat doplňkové minerály z lékáren?

Odpověď:

Pamatujme si, že chceme-li si udržet zdraví, měli bychom konzumovat jen minerály v přirozené formě. Na světě neexistuje nic vhodnějšího.

Takovéto minerály jsou obsaženy v obilném zrnu, zelenině, různých semínkách, v mořských řasách apod.

Účinky minerálů a jejich působení se snižují, nebo úplně vylučují za přítomnosti jednoduchých cukrů (laktóza, fruktóza, glukóza), umělých sladidel a alkoholu.

Obsahují-li tedy doplňkové minerály z lékáren nebo jiných firem tyto přísady, jsou pro naše zdraví bezpředmětné.

7. Otázka:

Jak poznáme, že nám v těle chybí výživné látky (minerály a vitamíny)?

Odpověď:

Projevy bývají různé. Bílé flíčky na nehtech a "hranaté" nehty, nám naznačují nedostatek vápníku, hořčíku a zinku. Záděry jsou známkou nízké hladiny vitamínu B a E.

Afty a záněty dásní ukazují na nedostatek vit. A, D3 a doplňkových minerálů.

Přetrvávající deprese nám signalizují, kromě objektivních příčin, nízkou hladinu vitamínů B a vit. C. Křik a agresivní výbuchy zlosti nám naznačují, že v těle chybí živé enzymy a vit. B.

Existují ale i projevy přebytku a ty mohou mít stejně negativní dopady jako nedostatek.

Křečové žíly jsou jasným přebytkem vápníku, stejně jako výrůstky na páteři i na kostech.

Vysoké dávky vit. C zatěžují ledviny, připravují prostředí pro růst zánětlivých ložisek především v močových cestách a pohlavních orgánech.

Přebytek vit. A a D3 může způsobit rychlejší rozpad kostí.

Jak tedy poznat svou míru přísunu minerálů a vitamínů?

Obavy odpadnou jen tehdy, budeme-li konzumovat potraviny s přirozeným výskytem těchto látek.

8. Otázka:

V současné době se dávám dohromady za pomocí výrazné racionalizace stravy(vyloučení cukru, lepku apod.) a za pomocí speciální kompozice bylinek v podobě, nálevových čajů a výluhů. Nyní si svůj přístup obohacuji o vitamíny aživiny. Prosím vás tedy alespoň o radu, co se týká obilovin, kde mám asi trochu rozporné informace. Dosavadní vyloučení obilovin z jídelníčku z důvodu obsahu lepku je v "rozporu" s Vaším doporučením o konzumaci bezpluchého ječmene, ovsa, případně žita, které mají mnoho potřebných živin. Můžete mi prosím k tomu dát vysvětlení, resp, jak postupovat.

Odpověď:

Lepek v obilovinách přestává být problémem ve chvíli, kdy tuto obilovinu (zrno) konzumujeme v původním stavu a dostatečně tepelně zpracovanou.

Poměr vlákniny a lepku v zrnu je tak vyvážený, že při kompletní konzumaci si skrze střevo tělo vezme živiny a lepek, jako nosič těchto živin (teď už použitý) se pomoci vlákniny opět dostane z těla ven. Výjimka je alergie na lepek. Což předpokládám u Vás není. Pak by se jídelníček musel samozřejmě vzniklým obtížím přizpůsobit.

Přesto chcete-li, nejméně lepku je v rýži Natural, pohance, jáhlách, žitu a kukuřici.

9. Otázka:

Jak se vyrábí rostlinná másla a je na nich něco škodlivého?

Odpověď:

Všeobecně se u výroby umělých tuků používají tři rafinační procesy:

• Fraktace – při postupném snižování teploty jsou postupně oddělovány části (frakce), které jsou právě tuhé. Část oleje, která vykrystalizuje jako první se hodí pro margarín. Část, která zůstane tekutá, slouží jako jedlý chemizovaný olej.
• Tužení – při ztužování (hydrogenaci) se olej ztužuje asi při 200 °C pomocí katalyzátorů (niklu za působení vodíku). Vznikají nasycené mastné kyseliny, které tuk ztužují. Většinou se hydrogenuje částečně. Při tom vznikají jen z části tukové molekuly (v přírodě neexistují). Jiné mají dvojnou vazbu, další se skládají z nepřirozeně spojených mastných kyselin. Jejich hodnota a vliv na člověka je dodnes nejasná. Pravděpodobně napomáhají srdečnímu infarktu.
• Transferifikace – příroda klade důraz na to, aby oleje zůstávaly tekuté i při chladnějších teplotách. Pokud člověk pořadí mastných kyselin změní, vznikne tužší tuk. Změna je určována zákonem náhody (nedá se cíleně řídit). Účinky na lidský organismus dodnes nikdo nezná.

10. Otázka:

Obsahují průmyslově vyráběné rostlinné margaríny (v buchtách, jíškách, listovém těstě apod…) hovězí tuk?

Odpověď:

Tyto tři procesy (fraktace, tužení, transferifikace) se kombinují, aby byly vytvořeny technicky využitelné tuky pro průmysl. Tažný margarín se vyrábí rafinací palmového oleje následnou hydrogenací. K tomu přijde tekutá fáze fraktace sojového oleje.

To bývá transferifikováno jen společně s hovězím lojem.

Margaríny (z neoficiálních zdrojů) způsobují při pravidelné konzumaci šeroslepost.

Sámo Fujera