O ZDRAVÍ - Deset otázek a odpovědí 5.

1. Otázka

Žena mi občas nabídne, co si vaří pro sebe – dušenou zeleninu, nebo hrachovou polévku. Když si to dochutím, je nazlobená, že už to není zdravé. Má pravdu?

Odpověď

Má i nemá. Pokud byste dochucoval pomocí kořenících směsí, ať už sypaných nebo tekutých se zvýrazňovačem chuti, pak takové jídlo je proti zdraví, i kdyby to byla jen zelenina. Jestliže dochucujete pomocí jednotlivých druhů koření, jídlo bude vždy zdravé. 

Koření je stimulant pro lepší funkce orgánů.
Takže se dá do určité míry říci, že výrazněji kořenit je zdravější než kořenit málo.

2. Otázka

Co je prosím zdravější u kapusty a zelí? Listy nebo střed?

Odpověď

Záleží na tom, jestli je zelenina od malého výrobce nebo velko-komerční produkce. Ve velkých obchodních řetězcích jsou zelí a kapusta z chemizovaných pěstíren (nejznámější Holandsko). Zde je střed těchto zelenin plný nežádoucích látek, neslučitelných se zdravím.

Od místních malých farmářů je naopak střed zelí a kapusty nejvýživnější.

3. Otázka

Slyšela jsem, že ve všech běžných přípravcích na nádobí jsou rakovinotvorné látky. Já ale nádobí hodně oplachuji čistou vodou. Mám mít i přesto obavy?

Odpověď

Ano, obavy jsou na místě. Aby se vaše nádobí zbavilo rakovinotvorných chemikálií, musela byste oplachovat každý kus, včetně lžíce a sklenice, přibližně padesáti litry čisté vody. A to opravdu nikdo nedělá. Nejen, že lidé myjí nádobí v chemii bez rukavic (vstřebávají jedy kůží na rukou), ale i kdyby měli rukavice, stejně vaří v kontaminovaných hrncích, pijí z kontaminovaných sklenic a dávají si do úst kontaminované příbory. A ani vysoká teplota v myčkách nepomáhá.

Kdo chce být zdravý, musí používat přírodní přípravky, včetně tablet do myčky.

4. Otázka

Co je zdravější – vařená nebo syrová zelenina?

Odpověď

Syrová zelenina je pro zdraví důležitá. Obsahuje enzymy a vitamín C. To je pro naše zdraví důležité.

Tepelně zpracovaná zelenina varem ztrácí jak enzymy, tak vitamín C, ale uvolňuje velké množství složitých cukrů, které jsou také důležité a bez kterých zdraví nelze dosáhnout. Pro představu si to můžeme připodobnit k benzínu. Benzín je vařená zelenina. To je to hlavní, na co náš organismus funguje. Chcete-li ale být výkonnější a živější, přidáte do benzínu aditiva – enzymy. Nikdy však nedáte svému autu jen aditiva. Poškodilo by se. Stejné je to s lidským tělem. Vždy musí převládat složité cukry – tepelně upravená zelenina, nad syrovou. Poměr v zimě je 80% vařená a 20% syrová zelenina. V létě lze dosáhnout poměru 60% vařená zelenina a 40% syrová zelenina.

Nezapomeňte, že lidé, kteří jedí dlouhodobě syrovou zeleninu mívají často rakovinu žaludku.

5. Otázka

Když chci začít jíst zdravě, jaký si mám vybrat směr? Je jich tolik, a každý se jeví jako správný.

Odpověď

Směry jsou různé proto, že je utvářeli lidé v různých dobách. Byla to reakce na vývoj duchovní, psychické nastavení doby, kdy žili a odráží pochopitelně aktuální změny v jídelníčku a zdravotním stavu.

A tak začít lze jakýmkoli směrem, který je vám blízký. Časem zjistíte, že nelze jen jíst zdravě. Objeví se potřeby myslet a jednat zdravě. A pak všechny jednotlivé směry ve zdravé výživě přestanou být důležité. Nic vás nebude svazovat a ze všeho si vezmete pro svůj osobní život to nejlepší.

6. Otázka

Jaké sladidlo je pro nás nejvhodnější?

Odpověď

Čím je sladidlo přirozenější a bližší svému původu, tím je pro nás zdravější. A velmi podstatné je i místo výskytu, což by mělo být nejblíže místu, kde žijeme.

V našich krajích to byla hlavně mrkev, řepa cukrová a med. Časem se objevily vybrané druhy ovoce – hrušky, švestky a rozinky.

Dnes je na výběr mnoho druhů koncentrátů ze stromů, bylin, obilí a také umělé formy nahrazující cukr. Vše má svou reklamu a to nás nakonec mate.

Vraťme se na začátek.

Med byl občasným sladidlem a více se používal při nemocech. A tak by to mělo i zůstat.

Cukr z kořene řepy se stal běžným sladidlem v našich krajích, a bude-li přírodní (což znamená s minerály a stopovými prvky), je stále nejlepší.

Sladké druhy mrkve musíte hledat. V obchodních řetězcích není. Tam vás odbydou krmnou mrkví pro dobytek za nehorázné peníze.

Hrušky, švestky a rozinky jsou dnes výborné k doslazování pokrmů, kde se s jídlem přímo vaří a nebo se předem usuší, rozemelou a přidávají do těsta nebo omáček.

Třtinový cukr nesplňuje naše podmínky. Není místní a není to kořen. Je tedy v pořadí vždy druhý, za řepným cukrem přírodním.

Ostatní sladidla jsou módní vlnou a ne zdravou náhradou cukru. Včetně umělých sladidel. Jsou to extrémně silné koncentrované výtažky a žádný lidský organismus nezůstane zdravý, při jejich dlouhodobé konzumaci.

7. Otázka

Proč je jedení masa a živočišných produktů nevhodné?

Odpověď

Začněme živočišnými produkty.

Za posledních sto let se výroba produktů z masa neuvěřitelně změnila k horšímu. Velkovýrobci začali používat odpadní živočišné a rostlinné produkty s velkým počtem chemických látek, které ničí lidské zdraví. A nic na tom nemění ani státní veterinární správa, ani hygiena a další kontrolní orgány, které díky špatné legislativě nemají ponětí, co je špatně.

Do podobných praktik, které zlevňují výrobu nebo prodlužují trvanlivost, spadli postupně i malovýrobci a farmáři. Takže najít dnes dobré živočišné produkty bez éček, je umění.

Ale ještě existují.

S masem je to o něco lepší. Pokud není dochucované, balené v ochranné atmosféře a od velkovýrobců, je větší předpoklad, že bude kvalitní a výživné.

Jiná otázka je trávení. I když člověk dokáže trávit vše živočišné, má své limity. Po tisících letech generační praxe se ustálilo jedení masa a živočišných produktů na – jednou až dvakrát týdně. Bylo to dostačující a hlavně zdravé.

Poslední úhel pohledu je etický. Jsou dobří lidé, kteří s tím problém nemají a jsou dobří lidé, pro které je jedení masa zásadní problém. Je to však vnitřní rozhodnutí, které se nedá zvenčí posuzovat a obecná pravda v tomto případě neexistuje.

8. Otázka

Je dobré se řídit jídelníčkem podle krevních skupin?

Odpověď

Upřímně není.

I když dočasně se jakákoliv změna v jídelníčku nebo dieta může ukázat pro někoho přínosná. Ale jen dočasně.

Pokud podle krevních skupin máte jíst maso a vy ho špatně trávíte, ublížíte si.

Pokud máte sníženou hladinu cukru a máte se podle krevních skupin vyhýbat sacharidům, ublížíte si.

Váš aktuální zdravotní stav a funkčnost orgánů rozhodují, co momentálně jíst a co nejíst.

Statická informace celoživotní krevní skupiny je nedostatečný faktor.

9. Otázka

Vůbec mi nechutná zelenina a přitom chci být zdravý. Máte na to nějakou radu, prosím?

Odpověď

Ano mám.

Začněte zeleninou, která vám nejméně vadí. Rozmixujte ji a přidejte při přípravě do svého oblíbeného jídla v malém množství. Postupně zvyšujte dávky a zeleniny měňte, nebo maximálně dvě až tři kombinujte. Z mixované zeleniny postupně přejděte na jemně strouhanou, pak drobně nakrájenou a na konec na kusy krájenou.

Aby vše vyšlo, musíte splnit určité podmínky:

a) Výrazně jídla kořenit, aby se potlačila přirozená chuť zeleniny. Zůstane po ní jen sladká chuť jako podtón.

b) Nespěchejte. Všechno chce svůj čas a ten je individuální. Průměrně doba změny chuti nastává po třech měsících.

c) Nedělejte to s odporem. Změny jsou možné jedině tehdy, když k nim máte vstřícný přístup. Je to hra s vlastními chutěmi. Pod jaké jídlo tu zeleninu schovám? Čím to dokořením, abych to necítil?

A až sníte první mrkev v rozmixovaném stavu, ve svém chutném jídle, nezapomeňte na bojový tanec vítězství: Tři kolečka se zvednutými pažemi kolem stolu. U své židle uvolníte stres výkřikem – uááá…

Není totiž většího vítězství, než sama nad sebou…

10. Otázka

Co je to vlastně přirozená strava? Ve všech směrech se o tom mluví, ale dost si protiřečí.

Odpověď

Vše, co přirozeně vyroste a vy to máte před sebou a poznáte to na pohled, je přirozená strava.

Obilí (zrno), o něco méně zdravé vločky a na půl nezdravá celozrnná mouka (když ji máte příliš často).

Stejně tak luštěniny, semena, ořechy, zelenina, zahradní a lesní ovoce a divoké byliny.

Čím více zpracování a úprav, tím méně přirozené.

Ale nezapomeňte na oheň. Jeden z nejdůležitějších faktorů rozvoje myšlení člověka, když se naučil tepelně zpracovávat své jídlo.

Takže nakonec:

"Přirozená strava jsou doma tepelně upravené skupiny přírodních potravin – obilniny, luštěniny, semena, ořechy, zelenina, zahradní a lesní ovoce a divoké byliny.
Zhruba třicet procent z nich se v obměnách konzumuje syrové."

Sámo Fujera