Radostný život nebo bolestivá smrt?
Vyberte si. Vlastně, už jste si vybrali.
Dnes, tak jako každý den, vybírá člověk z těchto dvou variant. Většina lidí nevědomě... Některým je jedno, co s nimi bude, dokud to nepřijde. Ale je čím dál více lidí, kteří přemýšlí a začínají se rozhodovat vědomě a dlouhodobě.
Radostný život by chtěl žít každý. Proto když člověk může, tak si užívá. Do kdy to však bude možné? Celý život? Půlku života? Alespoň pár let?
Kdo člověku zaručí ono užívání? Pojišťovny? Pokud přijde nemoc, která vysává život z těla, buď to pojišťovnu vůbec nezajímá, nebo dostaneme při trvalé neschopnosti (žít radostný život) peníze. Nahradí nám peníze radostný život? Ne.
Jen momentálně zdravý člověk si může myslet, že peníze přináší radostný život. Dokud nepřijde o zdraví.
Kdo nám tedy zaručí radostný život? Medicína?
Vypadá to tak. Něco nás bolí, churavíme a spraví to prášky, injekce, infuze, operace… Je tolik možností, co s člověkem může medicína dělat, aby si mohl prožít bezstarostně radostný život.
Pak člověk skončí jako věrný pravidelný pacient, putující mezi ordinací, specializovaným vyšetřením a nemocnicí. Na radostný život nezbývá čas. Jak se to stalo? Prevence, léčba, očkování… To vše mělo člověku zajistit radostný život. A u někoho dříve a u jiného později se vše změnilo v noční můru strachu z bolestivé smrti.
Hraje snad s člověkem život podivnou ruletu? Nemůže nic dělat, jen čekat, jak to s jeho životem dopadne? Když už ani medicína není všemocná, jak se člověk mylně domnívá, tak co zbývá? Doufat? A co to změní? Nic.
Tak co teď?
Vzít život do svých rukou. Ale to je člověk důsledně odnaučován celý život. Výjimečné události svého života vložil do rukou pojišťoven. V jakých podmínkách bude žít - do rukou politiků. O čem bude přemýšlet - do rukou sdělovacích prostředků. Co bude jíst, co si oblékat, čím se bavit a po čem toužit - do rukou reklamních agentur. A své zdraví... to, co je základem všech ostatních náplní života, vložil do rukou medicíny.
Pomyslet na myšlenku "vzít život do svých rukou" člověka děsí k smrti.
Přitom jeho život je žit jen jím samým a nikým jiným.
Člověk podlehl iluzi, že se o svůj život nemusí starat a stačí ho jen užívat.
Tento hluboký omyl je viditelný v přeplněných ordinacích a ve švech praskajících nemocnicích, kde radostný život stává se iluzí a tvrdá realita bolestivé smrti klepe na dveře.
Aby člověk překonal vnitřní strach z vlastní odpovědnosti za svůj život a zdraví, stačí udělat první krok. Poměrně jednoduchý, i když pro mnoho lidí těžký...
Chcete vědět víc?
ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU
A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU