Skutečné budování zdraví

Většina lidí v našem západním systému vnímá tělo jako sebe sama.

Z toho by logicky plynulo, že se člověk západního typu bude do hloubky zabývat svým tělem. Pozná, co mu prospívá a co škodí a bude se o tělo starat s láskou a péčí. Vždyť tělem přeci je…

No, dopadlo to překvapivě jinak.

Člověk západního myšlení se stará pouze o to, aby tělo vypadalo dobře.

Je ochoten držet dočasné stravovací omezení, kterému mylně říká dieta. Ano mylně. Protože dieta je – trvalá změna životosprávy. Ne dočasná.

Takže lidé, co nabízí "diety" lžou, neboť nabízí jen dočasné omezení, a to trvalé účinky prostě nemá.

A lidé, co drží "diety" lžou sami sobě, pokud si myslí, že dočasná změna vede k trvalým výsledkům.

Dále člověk západního myšlení je ochoten podstoupit mnoho chirurgických zákroků pro to, aby alespoň navenek vypadal mladší, zdravější a nepůsobil jako troska.

A posledním zoufalým krokem je plně předat své tělo někomu, kdo se o něj postará. Bez vlastní kontroly. A tak se postupně nechá pozřít chemickým farmaceutickým průmyslem, který na prvním místě řeší zisk.

Skutečné zdraví je děsuplná představa, o které se za zavřenými dveřmi porad vedení radši moc nemluví…

Člověk východního myšlení, který vnímá tělo jako schránku, nebo jako svůj nástroj, by měl logicky organismus více přehlížet. Konec konců je duší a tělo má jen dočasně.

Ale vše je jinak…

Více si uvědomuje své propojení s tělem a skutečně si váží zdraví, neboť ví, že jinak je omezen v celém svém životě a trpí.
Zdraví a starost o tělesnou schránku vnímá člověk východního myšlení jako svoji povinnost a vlastní zodpovědnost.

Každý v nás stojí dříve či později na křižovatce svého života. Ať už vědomě, protože přemýšlí, nebo je donucen ztrátou svého zdraví.

I když cesta k vlastní zodpovědnosti za své zdraví je dlouhá a lemovaná mnohými návštěvami ordinací, tu s dobrým, tu se špatným výsledkem, nakonec každý postupně pochopí, že:

Zdraví si nelze koupit.
Je třeba se o tělo starat dřív, než přijde oslabení či nemoc.

A když přijde, s o to větší péčí je nutno věnovat se svému organismu.

Jak na to?

Cesta ke skutečnému zdraví není jednoduchá a přímá. Má mnoho úskalí…

První vějička jsou potravinové doplňky.

Všimli jste si, že na obalech potravinových doplňků máte často varování – nepodávat dětem do tří let?

Dítě není člověk? Je jím až od tří let? Stává se člověkem a pak může jíst vitamíny, minerály, stopové prvky a podobně?

Všimli jste si, že na obalech potravinových doplňků je psáno – není náhradou pestré stravy?

Víte, co to znamená?

Jedno jediné – až doplňky dojíte a slíbené zlepšení zdraví, napsané na obalu, nepřijde, nemůžete firmu, která to vyrobila, za nesplněný slib žalovat.

A tak po fázi – jím potravinové doplňky a nic, přijde další lákadlo.

Pijte čaj z bylin.

Po drobných úspěších při malých problémech a neúspěších při velkých problémech, se člověk zamyslí.

Ono totiž záleží, kdo a s jakou myslí byliny pěstuje a sbírá. Jak se s nimi zachází, než se dostanou ke spotřebiteli. Jestli jim člověk rozumí, nebo jen opisuje od jiných. Stejně tak je třeba rozlišit byliny aktivující a tlumící, a mezi nimi vybrat tu správnou pro pacientův osobitý charakter a problém.

A bylinářská zásada nám říká: "že, čím více bylin v jedné směsi, tím horší účinky…".

A tak tápeme dále, za dalším lákadlem…

Léčitel.

Stačí přeci zajít za někým, kdo na nás zapůsobí svou léčivou silou. Nebo za někým, kdo se stává prostředníkem mezi božskou léčivou silou a pacientem. A je to…

I když tyto formy mohou občas zafungovat, pro většinu lidí to neplatí. Je tu opomíjen jeden fakt.

Nemoc, není jen nemocí těla – to už i sama medicína vyvrátila. 

Nemoc je tvořena špatným žitím.
Dlouhodobě zhoršený charakter se otiskává do těla jako zhoršení zdravotního stavu. A to, až k rozvinutí nemoci.

Nakonec hledající, po všech přešlapech a omylech, zůstává stát s otevřenou myslí a srdcem a dochází mu jasná myšlenka:

"Chci-li zdraví zlepšit, udržet nebo posílit, musím to hlavně dělat sám s občasnou pomocí. A musím své zdraví budovat každý den, dokud žiji. Zdravou mysl a zdravé tělo."

A tak se nakonec člověk obrací tím nejlepším možným směrem, a to je k přírodě samotné a k přírodním potravinám.

Začněme u potravin.

Ani zde to není lehké. I v tomto směru existují slepé uličky, dogmatické svázání a komerční produkty, které se tváří jako přírodní potravina, ale nejsou jimi.

Však směr už je správný a opravdovost a vytrvalost přináší první zralé ovoce.

Pojďme se společně podívat na základní přírodní potraviny.

Překvapí nás, jak úžasné a silné mohou být pro naše zdraví.

Chcete vědět víc?

Klikněte níže a zaregistrujte se.