Smlouvy a vztahy

Na první pohled by člověk řekl, že smlouvy a vztahy jsou dvě rozdílné věci. 

Ano i ne.

Smlouva je akt vzájemného závazku, který trvá, dokud smluvní strany nesplní své závazky, nebo neporuší domluvené smluvní podmínky. Smlouva je statická. To znamená, že ať se děje, co chce, vzájemný závazek je stále platný a to beze změn. Zdá se to rozumné a v pořádku. Konec konců, takto přeci funguje civilizace už od nepaměti. Ale pojďme se blíže podívat na realitu. Na realitu, které se říká život.

Ať se díváte na život z jakékoli strany, není statický. Přírodní vědy, fyzika, matematika a zkušenosti běžného člověka – nás, všichni v rámci života objevili dynamickou proměnlivost. 

Život je dynamicky proměnlivý.

Co to ale znamená? Vše statické, co vytvoříme, bude dříve či později nefunkční a nebude to odpovídat skutečné realitě – dynamické proměnlivosti života. Tato myšlenka je všudypřítomnou realitou. Rozhlédněte se kolem sebe a zkoumejte její pravdivost. Kolik peněz jste platili za energie, benzín, plyn v minulých letech a kolik dnes? A co nájem a ostatní služby? Vaše statické smlouvy fungovaly jen dočasně. Pak přišla dynamická proměnlivost a vše je jinak. Smlouvy lhaly. Jejich dočasná platnost se jevila jako trvalé právo. Smluvní závazek, který dává jistotu. Dynamická proměnlivost vše změnila. A člověk se přizpůsobil. Ne proto, že by to byla jediná možnost. Ale proto, že sám není dynamicky proměnlivý.

Zapomněli jsme, že když je dynamicky proměnlivý život, jsme i my jeho součástí a to bez výjimky. 

Podlehli jsme iluzi neměnného statického života. Jednou to nějak nastavit a pak tak žít až do konce.

Ale dynamická proměnlivost se týká i jiných oblastí života. V potravinářství je dynamická proměnlivost více skrytá. Kromě různých cen, které jsou viditelné, je tu i kvalita, která je skrytá. Člověk si kupuje roky chléb a má dojem, že konzumuje stále stejný produkt ve stejné kvalitě. Vývoj v potravinářství však běží naplno. Vyvíjí se technologie, produkt se "vylepšuje" o levnější přísady a jen velikost a chuť na první pohled odpovídá tomu, co známe. Smlouva mezi státem, firmou a hygienou je statická a dává nám pocit kvality a bezpečí při koupi výrobku. Ale dynamická proměnlivost vše ve skrytu mění, nehledě na statické smluvní podmínky. Automobilový průmysl, textilní průmysl, moderní formy pěstování zeleniny a ovoce, všude je patrna dynamická proměnlivost, hýbající cenou a kvalitou na škodu koncového zákazníka.

K čemu slouží smlouvy, když nevyjadřují dynamickou proměnlivost a jsou omezené?

Slouží k vytvoření dojmu jistoty a bezpečí. Jejich krátkodobá a dočasná platnost, ukolébává člověka do stavu nevědomosti.

Smlouvy mají ještě jeden účinek. Zákazník nebo klient je jediný, kdo smlouvy neovlivní a nemůže je v rámci dynamicky proměnlivého života měnit, a ani vytvářet. Jeho dynamicky proměnlivé chování a přizpůsobení je vynucené.

Bez smlouvy nemáte byt, dům, auto, energie, zboží a potraviny, účet v bance, pojištění, titul a bohužel ani rodinu a děti.

Celý náš život je provázán statickými, dočasně platícími, jednostranně vytvořenými smlouvami, které vůbec nevyjadřují skutečný dynamicky proměnlivý život. Naopak. Ve skutečném životě jen zesilují tlaky na jedince, který se následně chová nemorálně, potlačuje láskyplnost, ochotu spolupracovat, měnit se, odpouštět a vědomě společně tvořit a žít.

Možná vás právě napadla kritická myšlenka – "Jak by svět vypadal, kdyby nebyly smlouvy?" Vždyť by nastal chaos a zmatek. Nikdo by nemusel dodržovat závazky. Ano, máte pravdu. 

Bez smluv se žít nedá. Alespoň ne do té doby, než bude člověk lepší a morálnější.

Ale smlouvy nejsou život. Statický prvek v dynamické proměnlivosti je škodlivý prvek, pokud se smlouvám podřídí celý život. Musíme najít hranici, kam až si pustíme smlouvy, aby v rámci jistot nezničily život nám nebo našim blízkým.

A jak je to tedy ve vztazích?

Chcete vědět víc?